O našem včelařství
Historie
Včelařství se začal věnovat prvně můj děda Břetislav Sobek roku 1930. V tomto roce si pořídil několik úlů, které umístil v Hostýnských vrších pod Švajgrovkou. Svým původním řemeslem hostinského měl tudíž k medu jako ingredienci do kuchyně blízko.
Jeho syn, též Břetislav Sobek, můj otec, postupně za svého života přesídlil se včelstvy na nově zakoupenou chatu ve vesnici blízko Bystřice pod Hostýnem. Na tomto místě si postavil svůj první včelín z vlečky a kol od bitevníku Iljušin. V té době postupně rozšiřoval včelstva, aby doplnil počet úlů do čísla 28, což byla kapacita nové zbudovaného včelínu. Včelaření se stalo jeho zálibou.
V průběhu svého života zdokonaloval metody včelaření a jako inovativní člověk sestrojil svůj první vlastní medomet na elektropohon s řídící jednotkou. Rámky s medem se již nemusely točit ručně, jako za dob mého dědy, ale technologie mu umožnila si zjednodušit práci.
Do kontaktu se včelami jsem se dostával od raného dětství, tudíž se toto řemeslo stalo mou druhou přirozeností. Jako malý jsem začínal s pár úly a jelikož se ze včel stala má celoživotní radost, rozhodl jsem se, s pomocí svého otce, vyrobit druhý včelín. Tentokrát ne na kolech od bitevníku Iljušin, ale na rámu od traktorové vlečky.
Za mé doby včelaření jsem většinu metod starání se o včely a technického zázemí zjednodušil, aby práce lépe odsýpala pod rukami. Můj otec, by možná, řekl, že jsem méně zodpovědný, ovšem třenice mezi názory generací existují od dávnověku.
Celkový počet včelstev se do dnešní doby rozšířil na počet větší než 60. Od útlého věku mých synů, Martina a Břetislava se je snažím inspirovat a vést k tomu, aby úspěšně převzali tuto ctihodnou rodinnou tradici.
Jak včelaříme?
Včelaříme klasickou tradiční metodou v úlech zvaných „budečák“. Jedná se o úly o počtu 24 rámků. Úl je rozdělen do dvou částí, do první matka klade, v druhé včely ukládají med. Včely v průběhu sezóny, která trvá od března, až do září pravidelně kontrolujeme, abychom se ujistili o jejich správném vývoji a svou péčí poskytli včelám ty nejlepší podmínky pro sběr nektaru, který následně přetvoří odpařením vody v med.
Před včelíny máme louky a trnkové stromy. Za včelíny je bujný les plný líp. Jedna taková lípa se také tyčí nad jedním ze včelínů. Na tři kilometry není kolem tohoto místa žádná civilizace.
Proč zákazníci o našem medu říkají, že je výjimečný?
Víme, že náš med je dobrý, nicméně chválu, která se nám dostává od našich zákazníků, nás občas překvapuje a těší. Mám pocit, že máme to nejlepší v naší zemi. Díky naší důkladné péči a tradičním metodám starání se o včely a také umístěním našich včelínů uprostřed ničím neposkvrněné přírody nám bylo dopřáno takové kvality.
Přesvědčte se sami z našich referencí:
„Zde je skutečně dobrý med. Doporučuji „medovicový“. Med lze odebrat i v Brně. Domluvte se se včelařem po telefonu.“
Anton Adamkovič
„Med zde odebíráme pravidelně, je to kvalitní domácí produkt za přijatelnou cenu. Můžu jedině doporučit.“
Pavel Zaoral
„Nejlepší med, co jsem ochutnal v ČR.“
Dmitrij Grishchuk
„Výborný a poctivý med přímo od včelaře.“
Tomáš Trhlík
„Velmi chutný med za dobrou cenu.“
Luke Paraventi
O včelaření v České republice a tradici
Lidé se o včely a med zajímali od pradávna. Začínali jako sběrači medu, kdy byly plástve s medem vybírány z přírodních včelích úlů. Med byl do průmyslové výroby cukru jediným dostupným sladidlem. Včelaři byli ve středověku uznávanou skupinou občanů a užívali si výjimečných práv jako osvobození od nevolnictví.
Postupem času se začaly objevovat dělané úly. Z těch ovšem nebylo možno vytáhnout rámky a musely se odřezávat. François Huber, švýcarský včelař hledal řešení v rámkovém úlu v průběhu 18. století.
Století 19. bylo dobou průlomových objevů a to zejména pojmu „včelí mezera“ z které vychází konstrukce Langstrothova úlu jehož metodika a konstrukce se používá dodnes, včetně našich úlů budečáků. V roce 1852 byl patentován první rozebíratelný úl s vyjímatelnými rámky. Průlomem byl vynález medometu v roce 1865, který zjednodušil extrakci medu z rámků a také rok 1867, kdy byla vynalezena mezistěna, která se využívá pro tvorbu nových rámků. Toto století se dá považovat za dobu, kdy vznikla moderní forma včelaření.
Za dob komunismu mělo vedení státu pocit, že je třeba všechna včelstva znárodnit neboť se jedná o záležitost velmi důležitého významu. Naštěstí se tak nestalo a včelaři mohli soukromě včelařit. V této době jsme nemuseli řešit odbyt medu, neboť včelařské družstvo od nás odkoupilo všechen med za tržní cenu a navíc nám poskytlo nádoby.
Česká republika patří k zemím s vysokou koncentrací včelstev a velkému počtu včelařů. Po revoluci došlo k poklesu, avšak dnes se včelaření opět stává populárním mezi mladou generací. To však skýtá úskalí, a to nezkušenost mladých včelařů. To může mít za následek zavlečení různých včelích nemocí, které mohou znamenat likvidaci včelstev. Albert Einstein pronesl „Když vymřou včely, lidstvu budou zbývat jen čtyři roky života“. Na druhou stranu se dnes včelaření vyučuje ve školách a je organizováno mnoho včelařských seminářů zkušenými matadory tohoto řemesla, od kterých mladá generace může těžit zkušenosti.